Týden začal téměř bez práce. Spousta důležitých lidí na dovolené. Jediné, co mi zbývalo bylo samovzdělávání a očekávání úkolu, který byl od minulého týdne ohlášen. Myslela jsem na něj v pondělí i v úterý a svědomitě se připravovala pročítáním dokumentace. No nepřišel ani v pátek.
Úterní večer mě čekalo velké překvapení. Po dlouhé době se mi ozval člověk, kterého jsem kontaktovala kvůli jedné dámě v nesnázích. Hezky jsme si popovídali a osvětlili, jak se situace má. Bylo potěšující zjistit, že někdo, kdo vypadá, že jej celý svět opustil, má ve skutečnosti za sebou hotovou armádu podporovatelů. To, že jsou lidé v nesnázích kolikrát mimo a démonizují ty, kteří jim chtějí pomoci, to se tak nějak pochopit dá. I když, pravda, je to smutné. Okolí pak totiž ovlivněno rozličnými tvrzeními dochází pouze k názoru, že je něšťastník sám samotinký proti celému světu.
Co se týče práce, v půli týdne začal do e-mailové schránky padat jeden úkol za druhým. Ráda bych spnila přání typu "ať je to co nejdřív", ale rozpůlit se opravdu neumím. Zvlášť jde-li o úkoly, které jsou pro mne nové a ještě se nestaly rutinou.
Na závěr pracovního týdne jsem si naplánovala svůj bláznivý nápad - jazykový kurz. Bohužel došlo k přesunu na jiný termín. Tentokrát mi to ale vyhovovalo, jelikož se strhnul takový liják, že bych ani s deštníkem nedošla v alespoň trochu suché podobě byť jen k MHD. Taky jsem ještě musela dodělávat jeden úkol, který potřeboval vylepšení. Snad to příště vyjde. Fakt jsem napnutá, jak mi to půjde.
Část cesty z práce jsem měla společnou s (teď přemýšlím, jak ji nazvat) slečnou/paní/kolegyní (něco takového). Poznaly jsme se na začátku tohoto roku. Ptala se po mně ještě než jsem začala pracovat na současném místě. Prostě je opravdu milá. Jsem ráda, že jsme si mohly po cestě trochu popovídat. To, že v novém zaměstnání člověk už někoho takového zná je opravdu velká výhoda. Umocňuje to pocit bezpečí v neznámém prostředí a lépe se tak dá i zařadit do kolektivu.
Co se týče jídla, ráda bych napsala, že byl tento týden kulinářsky bohatší a že jsem se měla líp, ale těžko posoudit. Co bylo dobré se pokazilo a co bylo špatné se vylepšilo. V součtu to vypadá stále podobně. Akorát mě potkalo jedno velké štěstí a to, že už snad konečně zjistím, proč se pořádně nenajím. Je to takový cliffhanger do příštího týdne.
Teď na jedno úplně random téma. Dáreček v podobě Affinity softwaru si opět dát nemůžu, protože jsem zase proměškala jejich slevy. Už asi potřetí. Nechce se mi dávat o 10 liber víc než za kolik se prodává během slev. Tak trochu škrt? Ani ne. Používáte někdo jejich Photo nebo Designer? Četla jsem o nich už snad rok zpět a vyzkoušela jsem trial verze a opravdu mě nadchly.
No comments:
Post a Comment