Pokračuju ve čtení "dospělácké" literatury Bela a Sebastián. Opět potoky slz. Zastavte to už někdo! Prokousla jsem se úspěšně do půlky knihy, katastrofa zažehnána, pes zachráněn. (Počkat, to jsem asi prozradila něco, co se prozrazovat nesmí.) Taky trochu svištím nový cizí jazyk. Takovou malou rozcvičku nových slovíček jsem si dala. Výslovnost mě vždy dostane, pač ji od pátku zapomínám. Domácí úkol nechávám na později. Do pátku času dost. Mám napsat něco o sobě. Bohužel jsme se učili akorát slovíčka, která člověka odhalí až na kost.
Děsím se trochu pondělí. Ani nevím proč, když je to v práci docela fajn a hlavně klidné. Asi mě děsí ten extra čas, který musím věnovat na dojíždění. Jako nic hroznýho, ale když to dá i hoďku či víc navíc. (To je češtin, víc navíc.)
No comments:
Post a Comment